Romča z Alpitreku nám doručila pozvánku na vícedenní akci v Dolomitech organizovanou výrobcem bot AKU. Tato firma si zakládá na blízkém vztahu se svými zákazníky a snaží se vytvořit, jak sami říkají, „AKU family“. Toho dosahují právě testovačkami a exkurzemi do vlastní továrny. Jak se tam Tom měl se dozvíš na následujících řádcích.
Cesta a večerní program
Domluva neproběhla bez zmatků, i přesto v úterý ráno sedám společně s Romčou a Pavlem z Alpitreku do auta. Čeká mě necelých 13 hodin sezení a čekání na hory. Romča na každém rohu přidává poznatky o místní krajině, vesničkách, či kultuře, které načerpala během předchozích výprav do AKU. Sem tam se sekne, ale nenechává se rozhodit a chrlí další a další informace. Trochu ji podezřívám, že si vymýšlela.
Na ubytování Cant del Gal dorážíme o půl osmé večer. Seznamujeme se s dalšími účastníky z celého Česka i zástupci AKU – Vittoriem a Fabiem a jdeme si vyzkoušet objednané testovací boty AKU Rocket Dfs GTX.
Večeře je v italském stylu – lehká, výživná, doplněná skvělým vínem, zákuskem a espressem.
Trek a samotná testovačka bot
Po vydatné snídani se potkáváme s Peterem – guidem pro náš trek a od pohledu zkušeným horolezcem. Ten nás bere na odhadem 7hodinovou túru po svazích okolních hor. V průběhu treku nám Peter vypráví o lokálních zajímavostech.
Terén je různorodý. Od širokých zpevněných cest, přes louky a lesní stezičky, až po kamenité stezky. Trasa je vybraná pečlivě tak, abychom otestovali boty pořádně. Fabio s Vittoriem nám ukazují k čemu jsou jednotlivé fičury, jako třeba DFS stahování, proč se rozhodli pro daný tvar podrážky a tak dále a tak dále. Během túry jsme udělali dvě pauzy na sváču.
U první pauzy začali Vittorio s Fabiem vytahovat z batohů sýry, červené víno a kelímky. Čuměli jsme jak na zjevení, ale musím uznat, že sýr a víno uprostřed lesa fakt bodly.
Druhá pauza byla trošku delší. Poseděli jsme na terase horské chajdy s překrásným výhledem do údolí. Posvačili jsme připravené housky s výborným prosciuttem. No idylka jak vyšitá.
Závěr treku sestával z hezkého traverzu a sestupu prudkou lesní stezkou do údolí a hurá na hotel, do sprchy a na véču.
Testovací boty byly úplně nové, neprošlápnuté, a tak byla absence puchýřů příjemným překvapením. Obecně jsme se shodli, že byly v terénu stabilní a spolehlivé. Díky promyšlenému DFS může mít člověk botu povolenější, ale na sestup nebo do těžšího terénu ji rychle stáhne a později zase povolí. Super nápad! Kromě klasického šněrování je totiž na botách ještě rychlostahování, se kterým můžete rychle operovat podle potřeby, aniž byste si pořád převazovali boty.
Exkurze do továrny
Ve čtvrtek ráno se přesouváme do centrály AKU v Montebelluně. Před exkurzí dáváma kafe z automatu na chodbě, za jedno euro dostáváme espresso lepší, než v kdejaké české kavárně. Jednou se to snad taky naučíme.
Před samotnou prohlídkou se bavíme o filozofii, s jakou AKU přistupuje k výrobě, ekologii a těší mě jejich nadšení. Na udržitelnosti jim hodně záleží, proto na ní pracují v souvislostech. Například kratší obědová pauza přinesla méně času na zapnutých strojích, méně vytápění, méně svícení a to vše se promítá do spotřebované energie. Také využívají lokální suroviny a dodavatele.
Procházíme jednotlivými odděleními od vývoje, přes design, střih a sestavování jednotlivých dílů až po finální úpravy, impregnaci a testování vodotěsnosti. Nejvíce mě zaujal obří podíl ruční práce. Téměř žádná strojová výroba, stroje zajišťují téměř jen přesun boty mezi jednotlivými stanovištěmi. Evidentně je ruční práce stále efektivnější a především kvalitnější.
Každý pár bot s membránou má otestovanou goretexovou vložku. Ta se otestuje hned po ušití. Navíc každých 8 % bot je po výrobě námatkově testováno v goretex certifikované odstředivce.
Na závěr prohlídky jsme se podívali do obřího skladu kůže, která je určená na výrobu bot. Různé tloušťky, barvy, způsoby úpravy, mazec! Odtud jsme pokračovali do AKU Outlet Store. Milého obchůdku hned u továrny, ve kterém se můžete vybavit, třeba pokud jste něco zapomněli.
Velké díky patří dovozci AKUček do ČR Alpitreku a Romči, že mě s sebou vzali, protože to byl skvělý zážitek. Člověku dojde kolik práce stojí za jedinou botou a konečně ji pořádně docení. Doufám, že ještě budeme mít podobnou příležitost, protože bych do toho šel znovu. No a teď se pokochej ještě pár fotkami. 🙂